Národní knihovna Bulharska pojmenovaná po Cyrila a Metoděje (NBKM) se sídlem v Sofii má jeden z nejbohatších archivů, pokud jde o počet jednotek a rozmanitost materiálů. Společnost NBKM byla založena v roce 1878 a v roce 1931 byla po akvizici milionů osmanských dokumentů výrazně rozšířena. Sbírka východního oddělení NBKM (Kolektsiya na Orientalski Otdel) dnes obsahuje více než 1000 registrů, více než milion jednotlivých dokumentů ze všech provincií Osmanské říše, vztahujících se k období mezi patnáctým a dvacátým stoletím. Kromě toho existuje hodnotná sbírka rukopisů v perštině, arabštině a turečtině. Kromě východního oddělení obsahuje bulharský historický archiv (Bŭlgarski istoricheski arkhiv) materiály pocházející hlavně z devatenáctého století a psané jak v osmanské turečtině, tak v bulharštině. V tomto smyslu je NBKM skrytým klenotem pro učence ze Středního východu a Balkánu.
Stvoření a rozvoj
Historie knihovny Cyrila a Metoděje je poměrně dlouhá. Byla založena v roce 1878 a dostala jméno Sofia Public. Docela rychle se však stala Národní knihovnou (1879). Během 70. a 80. let 20. století sbírali zaměstnanci NBKM různé osmanské materiály v knihovnách po celém Bulharsku a dodávali je východnímu oddělení NBKM.
V roce 1944 byla kvůli válce celá budova zničena. Přestože byly některé materiály nenapravitelně poškozeny, mnoho se ušetřilo. To vše bylo přeneseno do místních skladovacích zařízení, aby byla chráněna před dalším zničením. Na konci čtyřicátých let se vše vrátilo do hlavní budovy NBKM, která se také nazývá Bulharská ústřední vědecká knihovna.
Současné prostory byly oficiálně otevřeny v roce 1953. Knihovna dostala jméno od světců Cyrila a Metoděje, kteří na konci devátého století vymysleli cyrilskou abecedu. Před budovou stojí pomník dvou bratrů, který drží v ruce cyrilici, a je také jednou z atrakcí města.
Ukládání dokumentů
V roce 1931 turecká vláda v rámci svého politického programu založeného na odmítnutí osmanské minulosti prodala obrovské množství osmanských archivních dokumentů papírenské továrně v Bulharsku pro použití jako recyklovaný odpadový papír. Tato událost se stala známou jako vagonární olayı (vagónový incident), protože dokumenty byly přepravovány v železničních vagónech, a když se události staly známými v Turecku, vyvolalo v té době vzrušenou debatu mezi vědci a politiky. Jakmile si bulharští celníci uvědomili, že materiály byly ve skutečnosti osmanskými vládními dokumenty, a ne plýtváním, byly uloženy v knihovně Cyrila a Metoděje. Dnes tyto dokumenty tvoří více než 70% celého východního oddělení NBKM, které pokračuje ve své práci na katalogizaci a jejich zachování.
Sbírky
NBKM má jedenáct sbírek - od slovanských a zahraničních rukopisných knih až po kolekci orientálních fakult.
Sbírka východního oddělení má dva hlavní archivy: osmanský archiv a sbírku orientálních rukopisů. Bulharský historický archiv je také umístěn ve východním oddělení, protože obsahuje mnoho dokumentů v osmanském a bulharském jazyce.
Sijillská kolekce
Sijill je příchozí a odchozí registr organizovaný qadim (soudcem) nebo jeho zástupcem v konkrétní dohodě. Zahrnuje také kopie dokumentů napsaných společností Cadi. Tato sbírka obsahuje více než 190 kopií od šestnáctého do konce devatenáctého století. Jsou katalogizovány podle oblastí, jako jsou Sofie, Rousse, Vidin atd. Většina dokumentů má záznamy v kartotéce v turečtině, buď latinou, nebo osmanskou. Nejstarší dokument ze Sofie pochází z roku 1550, zatímco velká většina patří do osmnáctého století. Většina z nich pochází z Vidinu a Sofie. Většina sbírky byla digitalizována a dostupná na oficiálních stránkách knihovny Cyrila a Metoděje.
Registry Wakf
V islámském právu je waqf (waqf) majetkem, který soukromá osoba nebo stát převedl pro náboženské nebo charitativní účely. Tato sbírka obsahuje více než 470 samostatných registrů waqfů (od 15. do 20. století). Kromě toho lze v sbírce sijill najít i některé další registry waffů. Jsou psány hlavně v osmanštině a některé v arabštině. Nejstarší rejstřík waqfs pochází z roku 1455 a poslední z roku 1886.
Různé fondy
Tato sbírka zahrnuje zbytek osmanských dokumentů ve východní části. V této sbírce je mnoho katastrálních průzkumů (timar, zeamet a icmal). Existují také různé další typy knih a knih (ruznamce). Kromě toho tyto fondy obsahují všechny jednotlivé dokumenty, jako jsou zemědělci, buruldu, arzukhaly, ilam a různé individuální korespondence a materiály.
Většina těchto osmanských materiálů v této sbírce je katalogizována podle regionu, do kterého patří, a každý region má samostatný fond s jiným číslem.
Většina položek v číslech fondů knihovny Cyrila a Metoděje má data a některé z nich zahrnují klíčová slova jako „armáda“, „církev“, „zdanění“, timar a některé základní informace o typu dokumentu. Výzkumník bohužel nemá k dispozici žádné další informace o dokumentech z katalogu. Existují však některé publikace, hlavně psané zaměstnanci východního oddělení, jako jsou seznamy a katalogy vybraných fondů osmanských dokumentů, které budou užitečné. Počet dokumentů v této sbírce přesahuje 1 000 000 a žádný z nich nebyl digitalizován. Jejich data sahají od patnáctého do dvacátého století.
Sbírka orientálních rukopisných knih
Má asi 3800 svazků v arabštině, turečtině a perštině. Nejstarší rukopis je kopií sbírky hadísů Muhammada al-Bukhari al-Jami al-Sahih (810–870). Jedním z nejcennějších rukopisů této sbírky je kopie díla arabského geografa 12. století Muhammada ibna Muhammada al-Idrisiho, Nuzhata al-Mushtaka, Ihtiraku al-afaka („Zábava opotřebovaných putováním po regionech“). Dílčí katalogy této sbírky jsou v angličtině, arabštině a bulharštině.
Zahraniční a slovanské rukopisy
Tuto sbírku představují středověké a pozdně středověké dokumenty a celkem celkem 1700 položek. V zásadě se jedná o rukopisy s náboženským a dogmatickým obsahem, určené pro liturgické použití a každodenní potřeby klášterního života: evangelia, žalmy, apoštoly, ordinály, liturgie, misály, různé druhy sbírek, kalendář morálních pokynů, smíšené sbírky obsahu, včetně často různých apokryfní spisy, sbírky hymnografií, sbírky sekulárních zákonů a církevních předpisů (nomocanony), liturgické knihy, bidrolky atd. Obsahují také sekulární a vědeckou literaturu Atura: přeložená a originální díla, včetně starověkých děl, středověku, příklady evropského vědeckého myšlení, bulharského oživení (Alexanderův román, podobenství o trojském koni, historická díla, dopisy, učebnice, slovníky, různá pojednání atd.).
Sbírka slovanských rukopisů obsahuje literární památky Bulharska, Srbska, Valašska, Moldavska a Ruska. Představuje bohaté historické materiály písemné kultury v pozdním středověku, éru osmanské nadvlády a bulharské národní oživení.
Mezi podepsanými rukopisy lze vidět jména spisovatelů, jako jsou kněz Dobreisho, kněz John, kněz Gerasim, mnich Copier Rila Mardarius, mnich Spiridon, kněz Visarion Debar, Peter Grammatik, kněz Daniil Etropole, učitel školy Nedyalko a jeho syn Philip, Joseph Bradati Nikifor Rilsky, kněz Pamvo Kalofer, Peter Tsarsky, kněz Pancho, Sofroniy Vratsky a další. Sbírka řeckých rukopisů, z nichž většina byla vytvořena pro potřeby liturgie, odráží vztah Bulharů s patriarchátem Konstantinopole. Tyto knihy navazují na byzantské kulturní tradice.
Cennou součástí sbírky knihovny Cyrila a Metoděje je Cantica Ecclesiastica (18-19 století). Tato kniha obsahuje 34 písní - anastasimatarions, katabasiai, heirmologions atd., Z nichž většina je psána v bulharštině a zdobená ozdobnými ornamenty.
Zahraniční literatura a periodika
Sbírka zahraničních knih představuje 767 239 svazků a časopisů - více než 10 000 titulů v 726 272 svazcích. Pořizování klasických děl v cizích jazycích v oblasti vědy, kultury a literatury má nejvyšší prioritu, včetně knih, které získaly oficiální mezinárodní a národní ocenění; vědecké zprávy z kongresů a sympozií; sbírky Bulharica, Balkanika a Slavica, první vydání děl klasických a současných autorů. Zahraniční publikace jsou sbírány v jedné kopii v původním jazyce. Získané publikace jsou prezentovány v nejběžnějších jazycích: anglickém, německém, ruském, francouzském, balkánském a slovanském. Publikace ve vzácném jazyce jsou přeloženy do jednoho z evropských jazyků.
Prioritními oblastmi pro získávání zahraničních knih a časopisů knihovny Cyrila a Metoděje jsou: matematika, filozofie, sociální vědy, právo, ekonomie, politika, sociologie, mezinárodní vztahy, historie, kultura, věda, knihovnictví, bibliografická studia a vědecký výzkum, regionální studia, dějiny umění, lingvistika, literární kritika a fikce. Značná pozornost je věnována interdisciplinárním vědeckým oborům, jako jsou sociolingvistika, kognitivní vědy, antropologie, politika atd.
