Budapešťské memorandum Ukrajina, Velká Británie, Rusko a Spojené státy podepsané 5. prosince 1994. Tento dokument stanovil bezpečnostní záruky v souvislosti s přistoupením Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. V roce 1996 k tomuto přistoupení došlo.
Klíčové body
Budapešťské memorandum z roku 1994 stanovilo povinnost Ukrajiny včas odstranit všechny jaderné zbraně ze svého území. Ruská federace, USA a Spojené království se zase zavázaly:
- Respektovat svrchovanost, stávající hranice a nezávislost Ukrajiny v souladu s konečným aktem OBSE.
- Nepoužívejte žádné zbraně proti politické nezávislosti, územní celistvosti Ukrajiny, kromě sebeobrany a v jiných případech v souladu s Chartou OSN.
- Vyhněte se ekonomickému donucení, jehož cílem je podřídit výkon práv Ukrajiny vyplývajících z její svrchovanosti vlastním zájmům, a tím si zajistit veškeré výhody pro sebe.
- Vyžadovat okamžité kroky Rady bezpečnosti OSN, pokud se Ukrajina jako země, která je smluvní stranou Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, stane ohroženým předmětem nebo obětí agrese využívající jaderné zbraně.
- Nepoužívejte jaderné zbraně proti Ukrajině, s výjimkou případů útoku této země na státy spojené s memorandem, jejich územím a jejich spojenci.
- V případě sporů ohledně výše uvedených povinností poskytněte radu.
Čína a Francie
V době podpisu Budapešťského memoranda byly další dvě jaderné mocnosti, Francie a ČLR, plnoprávnými členy Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Nepřihlásili se však k textu dokumentu, ale o zárukách hovořili vydáním příslušných prohlášení. Jejich rozdíl spočíval v tom, že v kontroverzních situacích neexistovalo ustanovení o povinném poradenství.
Právní postavení
V současné době nepřestávají spory o to, zda je dokument pro strany právně závazný. Od roku 2014 Budapešťské memorandum nebylo ratifikováno. Podle Vladimíra Ryabtseva, prvního tajemníka ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny, který působil v této funkci v letech 1994-1995. a kdo se podílel na přípravě dokumentu, při podpisu projevu o jeho ratifikaci ve smluvních státech nebyl. Poté, podle Ryabtseva, došlo k pochopení, že Budapešťské memorandum, jehož text byl přijat zúčastněnými zeměmi, je povinné pro stabilní provádění.
Ryabtsev rovněž vyjádřil názor, že Ruská federace v roce 2003, kdy došlo k konfliktu kolem ostrova Tuz, ukázala opačné stanovisko ohledně významu a závaznosti dokumentu podepsaného v Maďarsku. Bývalý první tajemník ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny uvedl, že v roce 2010 konečně pochopil, že Budapešťské memorandum z roku 1994 není mezinárodně právně závazným dokumentem, protože diskuse vedené v rámci konference o přezkumu jasně prokázaly, že je nezbytné pouze plnit smlouvu, kterou ratifikoval stát.. Současně Vladimir Ryabtsev nesouhlasí se současnou převládající klasifikací Memoranda jako dokumentu vyjadřujícího povinnosti stran, ale považuje ji za mezistátní dohodu, která jasně stanoví provádění předepsaných ustanovení.
Názor ostatních politických osobností
Volodymyr Gorbulin, bývalý tajemník Rady bezpečnosti Ukrajiny, a Oleksandr Litvinenko, Ph.D., v politických vědách, v září 2009 hovořili o tom, že by Ukrajina měla svolat mezinárodní konferenci, během níž by připravila novou dohodu o bezpečnostních zárukách, která nahradí budapešťské memorandum. Pro účast na konferenci bylo navrženo zapojení států, které zaručily bezpečnost Ukrajiny v roce 1994, a dalších klíčových geopolitických hráčů.
Krymská krize a soulad s memorandem
V souvislosti s událostmi na Krymu obdržel ruský prezident Vladimir Putin od Rady federace povolení k použití ruských ozbrojených sil na území ukrajinského státu, dokud nebude normalizována sociopolitická situace v této zemi. Taková opatření byla podle Putina způsobena mimořádnou situací na Ukrajině, která ohrožovala životy našich krajanů, a také tím, že v souladu s mezinárodní smlouvou je vojenský personál ozbrojených sil RF nasazen na území ukrajinského státu. Nikdo oficiálně neoznámil rozmístění vojsk, ale vyskytly se četné případy zajetí ukrajinských ozbrojených sil bez identifikačních značek. Podle ukrajinských orgánů šlo o ruský vojenský personál.
Putinova prohlášení
Ruský prezident nejprve popřel, že naši vojáci byli zapojeni do krymské krize. Po vstupu Krymu do Ruské federace však Putin potvrdil, že ruské jednotky během referenda podporovaly sebeobranné síly poloostrova. Taková opatření byla podle prezidenta přijata s cílem zajistit podmínky pro svobodné vyjádření vůle Krymů a udržet mírovou situaci na Krymu. Později Vladimir Putin uvedl, že Rusko nikdy nezakrývalo skutečnost, že své jednotky používá k blokování vojenských jednotek Ukrajinců.
Budapešťské memorandum očima ruských úřadů
Naše země oficiálně odmítá veškeré obvinění z porušení dohod z roku 1994 a obecně jejich použitelnost na situaci na Krymu. Dne 4. března 2014 ruský prezident vyjádřil názor, že od revoluce, která se odehrála na Ukrajině, lze usuzovat, že na jejím území vznikl nový stát a Rusko k němu nepodepsalo žádné závazné dokumenty.
1. dubna ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že Ruská federace nikdy nezaručila, že donutí část Ukrajiny proti vůli místních obyvatel zůstat ve svém složení, a Budapešťské memorandum z roku 1994 se nevztahuje na okolnosti, které vznikly v důsledku působení sociálně-ekonomických a domácích politických faktorů.. Tyto faktory zahrnovaly události ruského ministerstva zahraničí, které se vyskytly na Krymu.
Postavení Ruské federace k podstatě věci je následující: Budapešťské memorandum má ve své koncepci pouze povinnost neohrožovat používání jaderných zbraní a nepoužívat je proti nejaderným státům, kterými je Ukrajina. Rusko tuto povinnost v plné míře plní a žádným způsobem ji neporuší.
Postavení ukrajinských orgánů
Ukrajinská strana se domnívá, že akce Ruské federace na Krymu, včetně vstupu poloostrova do Ruska, porušují Budapešťské memorandum z roku 1994. Dne 21. března 2014 přijala Nejvyšší rada Deklaraci o boji za osvobození Ukrajiny a uvedla v ní, že Ruská federace nejen porušila stávající právní předpisy suverénního ukrajinského státu, ale ignorovala také normy mezinárodního práva zakotvené v Chartě OSN.
Dne 27. března 2014 Andriy Deshchitsa, úřadující ministr zahraničních věcí Ukrajiny, během projevu na zasedání Valného shromáždění OSN uvedl, že nedílnou součástí ukrajinského státu po dvoutýdenní vojenské okupaci byla násilně připojena země, která se dříve zavázala zaručit suverenitu, nezávislost a integritu Ukrajiny v souladu s Budapešťské memorandum. Deshchitsa požádal Valné shromáždění OSN, aby podpořilo rezoluci o územní celistvosti Ukrajiny, která vyhlásí referendum konané na Krymu za neplatné.
