Hospodářský růst Běloruska úzce souvisí se situací v Rusku. Navzdory skutečnosti, že země po pádu SSSR získala suverenitu, zůstává úzká spolupráce mezi ekonomikami obou zemí a tendencí negativně ovlivňovat stabilitu situace v Bělorusku je oslabení ruského rublů. To není překvapivé, protože pro Bělorusko je Rusko hlavním partnerem při vývozu zboží. Mezi zeměmi SNS je míra inflace v Bělorusku dlouhodobě jednou z nejvyšších.
Makroekonomické faktory ovlivňující inflaci
Mnoho lidí z první ruky ví, že ceny v Bělorusku neustále rostou, a pro obyvatele země je tato skutečnost již dlouho axiomem. Těžko říci, že jakýkoli důvod vede k častému zvyšování cen. Nárůst cen v této zemi i v ostatních zemích je ovlivněn kombinací makroekonomických a mikroekonomických faktorů. Makroekonomické nebo vnější faktory jsou ty aspekty, které ovlivňují ekonomiku země zvenčí a které nezávisí pouze na politikách země. Mezi ně patří:
- ekonomická situace ve světě (situace ve světě jako celku, samozřejmě, ovlivňuje ekonomiky zemí, například krize v roce 2008, která začala ve Spojených státech, měla významný dopad na trhy Ruska a následně v Bělorusku, vývoz klesl, výroba zpomalila, což vedlo ke kolapsu rubl v roce 2011 v Bělorusku a inflace více než 100%);
- objem investic (růst průmyslové výroby, objem poskytovaných služeb závisí na atraktivitě země pro investování zahraničního kapitálu. Pokud dojde k investicím, růst HDP, vytvoří se příznivé podmínky pro zvyšování kapitálu, pro zvyšování mezd, při nichž míra inflace nepřekročí přijatelné hodnoty);
- objem vývozu a dovozu (pokud země vyváží méně zboží, než dováží, vytváří to rozpočtový deficit a ovlivňuje inflaci. Bělorusko je mladá země, která aktivně hledá nové partnery a rozvíjí svůj produkční potenciál);
- stabilita národní měny (závislost na jiných měnách, zejména na Bělorusku, na stabilitě ruského rublů a vázání na dolar, národní měna země prošla devalvací více než jednou se všemi nepříjemnými důsledky: zvýšení cen, nižší reálné mzdy v dolarech, nemožnost volného pohybu měna nákupu).
Interní nebo mikroekonomické faktory
Mezi mikroekonomické faktory (vnitřní aspekty ovlivňující růst cen a inflaci) lze rozlišovat:
- měnová politika prováděná vládou (stát má páky vlivu na změny cen, které je uměle omezují za určité zboží a výrobky, například ceny za sociálně významné potravinářské výrobky jsou stanoveny v Bělorusku: mléko, chléb, vejce atd.);
- monopolismus vlastníků velkých společností (s využitím svého práva na jedinou společnost na trhu mohou svobodně stanovovat ceny zdarma, například mobilním operátorům);
- vydání „prázdných“ peněz, nezajištěného vydání (například s rozpočtovým deficitem země jsou peníze jednoduše vytištěny bez komoditní podpory, tato situace v Bělorusku často vzniká);
- dluh země interní a externí (úvěry přijaté od jiných států a mezinárodních organizací, jakož i interní půjčky od obyvatelstva prostřednictvím emise dluhopisů, se negativně projeví v míře inflace. Půjčky MMF a ruská pomoc jsou hlavními zdroji financování mladé běloruské ekonomiky);
- pokles objemu výroby, deficit (v důsledku toho se množství zboží stává méně než objem peněz: situace byla typická po rozpadu SSSR, kdy byly peníze a v obchodech nebylo nic).
Celek všech těchto parametrů se odráží v míře inflace v Běloruské republice. Vzhledem k tomu, že země má problémy s téměř všemi výše uvedenými faktory, inflace pokračovala dlouhou dobu.
Změna inflace v Bělorusku z 90. na 2017
Po rozpadu Sovětského svazu zažilo Bělorusko, stejně jako ostatní země, obtížnou fázi poklesu výroby. Ve skutečnosti to byla nová nezávislá země s prakticky zhrouceným průmyslem a ekonomikou. Kvůli devastaci a decentralizaci moci vznikl nedostatek zboží, zatímco množství peněz ve volném oběhu rostlo. To vše vedlo k hyperinflaci. V roce 1993 tak činila 90%. Můžeme říci, že peníze se neodepisovaly den, ale hodinu.
Nové úřady se pokusily stabilizovat situaci prostřednictvím pokusů a omylů a zvládly vládu země. Již v roce 1995 bylo možné dosáhnout míry inflace 245%. To byl velký úspěch pro národní banku a vládu. Následně inflace v Bělorusku pokračovala v poklesu. Na konci první dekády 21. století činil 9, 9%. V roce 2011 pak zasáhla krize a vedení země bylo nuceno přijmout nepopulární opatření a znehodnotit měnu země. Za pouhých pár měsíců se dolar zdvojnásobil. Reálné mzdy v dolarech klesly, banky dostaly pokyny k omezení prodeje cizí měny. Na konci roku činila inflace 108%.
