I když můra
Moje duše je
Proč ji?
Křídla jsou zraněná?
Akilina Grigoryevna Vekshina - slavný sovětský spisovatel a básník. Je považována za první básnici Udmurt. Dláždil cestu pro kreativitu pro mnoho spisovatelů Udmurt. Na začátku své kariéry si vybrala jméno Udmurt Ashalchi Oka.
Životopis
Akilina Grigoryevna se narodila v roce 1898 v obyčejné rodině rolníků v Udmurtské republice. Vzdělání získala na učitelské škole v Karlyanu, ovládla profesi učitele. Později studovala na kazanské univerzitě na lékařské fakultě. A již v roce 1927 obdržela profese oftalmologa.
Lékařská praxe
Profese přinesla radost Akilině Grigoryevné, dosáhla v ní obrovského úspěchu a získala ocenění „Ctěný doktor Udmurtské autonomní sovětské socialistické republiky“. Tyto dovednosti jí byly užitečné v těžkých letech druhé světové války. Akilina Grigorievna byla povolana do popředí jako přední chirurg. Uděluje se za provoz. Po demobilizaci pracovala jako lékař v místní okresní nemocnici. Ukázala se jako zkušená odbornice a významně přispěla k boji proti trachomům. Většinu života jsem strávil léčením lidí z tohoto onemocnění ve specializované lékárně. Zemřela v roce 1973.
Kariéra spisovatele
Životopis Ashalchi Oka jako spisovatele začal v roce 1918 vydáním v jednom z novin Udmurt „Ville Sin“. A už o deset let později vyšla její první sbírka básní „Sures duryn“. Po tvůrčím životě básníka se trochu zastavila kvůli jejímu obvinění ze spojení s nacisty v roce 1933, které bylo zjevně vymyšleno. Její blízká přítelkyně a spisovatelka byla obviněna, ale tento příběh jí také bolel: došlo k výslechům, výletům do oddělení a svědectvím. Podle jiné verze se spisovatel dostal pod útlak politické represe proti spisovatelům v letech 1920-30. Pro mnoho sovětských spisovatelů to bylo tragické období. Akilina Grigoryevna byla dokonce zatčena a zůstala v NKVD tři měsíce a její bratr, spisovatel Ivo Ivi, tomuto osudu neunikl. Mnozí spojují její kreativní odchod s hloupým protestem proti stalinistické represi. Sama spisovatelka se vždy zdržovala komentování, takže bylo jasné, že toto téma pro ni bylo nepříjemné.
Během prostoje v kariéře spisovatele se Ashalchi Oki zaměřuje na svou lékařskou kariéru. Kromě toho věnuje mnoho času překladům básní ruských básníků do jazyka Udmurt. Její nejznámější prací tedy byl překlad sbírky básní Alexandra Sergejeviče Puškina.
Dokáže se plně vrátit do spisovatelského prostředí až za vlády Chruščov, v rozkvětu takzvaného období tání. Toto rozhodnutí tlačí mnoho přátel a spisovatelů. Dokáže dosáhnout publikace básní v ruštině. Ashalchi Oka sama často připustila, že v té době už byla beznadějně za životem a trendy moderního světa. Z tohoto období její práce se dochovalo jen několik významných děl, například příběhy „Babička“ a „Strašák“.
Kreativita
Je známo mnoho básníků a spisovatelů Udmurt, ale přínos práce Ashalchiho Oky k sovětské literatuře a literatuře jako celku nelze přeceňovat. Její příběhy a básně popisují život, myšlenky, sny, zármutky a pocity obyčejné dívky Udmurt. V jejích básních není žádné nadměrné patos a arogantní slova, jsou jednoduchá a srozumitelná pro každou osobu.
Každou linii prostupuje mimořádná něha a láska k lidem, příroda, jednoduché radosti ze života. Básně Ashalchi Oka vás nutí usmívat se a plakat, nechat půltóny a podcenění, ale zároveň jsou snadno čitelné a padají do srdce. Pro tuto neuvěřitelnou ženskost a emotivitu dostali mezi současníky dokonce jméno „nová poezie“. Současníci často porovnávají její poezii se slavnou Matsuo Base pro romantiku a filozofický kontemplativní přístup k lásce a vlasti.
Hlavní postavou Ashalchi je romantická dívka, která dává duši, pak její srdce a náladu do popředí. Básně Ashalchiho Oky v ruštině nebo Udmurtu oslovují vnitřní harmonii, lidstvo, lásku. To je hlavní rozdíl mezi Ashalchi a mnoha dalšími sovětskými spisovateli. Nebyla unesena myšlenkou revoluce a nešla do politických sloganů, ale zůstala věrná sobě po celou svou tvůrčí kariéru, pro kterou byla tak ráda nejen v Udmurtii.
Překlady
Zájem o poetii doma je více než skromný, ale v zahraničí jsou její texty zajímavé a okamžité. Její básně se tedy překládají nejen do ruštiny, ale také do maďarštiny, francouzštiny, ukrajinštiny, angličtiny a mnoha dalších jazyků. V Rusku byly básnické básně a její příběhy přeloženy vícekrát, mezi nejznámější patří překlady G. Pagirev, A. Smolnikov.
Love básně
Hlavním místem v práci Ashalchiho je téma lásky. Dotykově zdůrazňuje něžné pocity, které zažívá mladá dívka. Všechno v jejích básních připomíná kouzla a úctu první lásky. Nejvýraznějším odrazem těchto pocitů je báseň „Plachost“.
Jen to řekni -
Jeden mám vyhledávaný.
Je mi velmi blízký, Srdce s ním neúnavně.
Jak chcete alespoň jednou
Řekni něco takového
Rozumět v tu hodinu
Co s ním celou svou duší?
Snažím se a chci
Být s ním navždy, Ale pořád mlčím
Pohladil jeho pohled.
Básně o vlasti
Významné místo v práci je vyhrazeno pro básně o lásce k vlasti. Nejen do své vlasti, ale také do své rodné země, domova, země, na které se narodili a vyrostli, lidí, čerstvě sekané trávy. To je zvláště zdůrazněno v "rodném městě, mé rodné zemi."
Ne krásnější než Země
Než rodná země.
Jak milý jsem tady všem:
Sekání, lesy a pole!
Chybí mi.
A na jakékoli jiné straně
Země, kde se narodila
Všude, kde si vzpomínám.
