Jordánští králové se nazývají Hašimité, tj. Potomci Hashima - pradědečka proroka Mohameda. Tento rod zahrnuje všechny tzv. Abbasidské kalify, kteří vládli v arabském kalifátu od druhé poloviny 8. století. až do jeho zničení ve století XIII. Od konce X století vládli v náboženském centru muslimů - Mekka emaše Hášimejové. Syn předposledního emíra a stal se prvním králem Jordánu Abdulláhem I. Od doby, kdy v roce 1946 získala nezávislost země, byli v ní nahrazeni čtyři králové. Nejvýznamnější stopou v historii zůstal třetí jordánský král Husajin a jeho syn, současný panovník Abdullah II.
Dětství a mládí krále Husajna
King of Jordan Hussein se narodil v Ammánu v roce 1935. Zde získal základní vzdělání, které pokračoval v Egyptě. Poté pokračoval ve studiu v Anglii na Harrow School a Sandhurst Military Academy, kde se stal přáteli s jeho druhým bratrancem, králem Iráku Faisalem II.
20. července 1951 odešel první jordánský král Abdullah I., doprovázený princem Husajnem, do Jeruzaléma, aby se v pátek modlil v mešitě Al-Aqsa. Během obřadu palestinský terorista zahájil palbu na krále a on byl zabit. Patnáctiletý Husajn se vrhl na stíhačku. Oční pamětníci svědčili o tom, že střelec střílel na prince, ale kulka ricochetovala z medaile na uniformě, kterou udělil jeho dědeček.
Jaký je důvod takové nenávisti Palestinců vůči jordánskému vládci? Faktem je, že v letech 1947-1949. Jordán připojil bývalý mandát Britské říše k západnímu břehu řeky Jordán s východním Jeruzalémem, který se podle plánu OSN měl stát územím nového arabského státu Palestina. Připojení bylo doprovázeno masivním vyhnáním židovské populace do nově vytvořeného Izraele. Od té doby se tato země, a zejména Jeruzalém rozdělený na židovskou a arabskou část, stala zdrojem mnohaletého konfliktu, který vedl ke dvěma válkám.
Okolnosti vstupu na trůn
Husseinův otec byl zpočátku nejstarším synem Abdullaha I. Talala. Ale později, o třináct měsíců později, byl kvůli svému mentálnímu stavu (evropští a arabští lékaři diagnostikováni schizofrenie) nuceni abdikovat. 16. srpna 1952 byl proto šestnáctiletý korunní princ Husajn prohlášen králem Jordánského hášimovského království. Nejprve, než princ dosáhl dospělosti, řídila se země regentskou radou. Husajinův úplný vstup na trůn se uskutečnil v květnu 1953.
Okolnosti vedoucí k šestidenní válce
Tři roky po korunovaci nahradil jordánský král Husajn všechny britské důstojníky v armádě Jordánci. Tento krok mu poskytl úplnou vojenskou loajalitu.
Během šedesátých let se Husajin snažil řešit územní spory pokojně s Izraelem. Tato politika se neshodovala se záměry iráckých, syrských a egyptských orgánů vedených Nasserem, které byly silně ovlivněny arabským nacionalismem, který v zásadě odmítl možnost židovského státu.
Situace byla komplikována skutečností, že palestinské arabské bojové jednotky se sídlem v Sýrii, Jordánsku a Egyptě a usilující o vytvoření vlastního státu zahájily partyzánskou válku proti Izraeli, která zajala západní Jeruzalém.
Postupně rostoucí napětí mezi arabskými zeměmi a Izraelem vyústilo v létě 1967 do krátké, ale krvavé šestidenní války, v jejímž důsledku byla jordánská armáda vyloučena ze Západního břehu Jordánu a východního Jeruzaléma, egyptská armáda ze Sinajského poloostrova a syrská armáda z Golanských výšin..
Po válce Jordán začal dostávat významnou ekonomickou pomoc ze Spojených států. Spojené státy se snažily zničit sjednocenou antiizraelskou arabskou frontu a částečně uspěly.
V září 1970 nařídil jordánský král Husajna vyhoštění Palestinské osvobozenecké organizace ze své země. Útoky na palestinské militanty pokračovaly až do července 1971, kdy byly tisíce Palestinců vyhnány hlavně do Libanonu. Jordánsko však neopustilo svůj nárok na Západní břeh Jordánu a na východ Jeruzalém.
Doomsday válka
Egyptský prezident Anwar Sadat, syrský prezident Hafez al-Assad a jordánský král Husajin se setkali na začátku podzimu 1973, aby diskutovali o možnosti nové války s Izraelem. Husajn se obával nových ztrát území a odmítl se na něm podílet. Nevěřil slibům Sadata a předsedy PLO, Yassera Arafata, v případě vítězství převede Západní břeh Jordánu do Jordánska. V noci 25. září Husajin tajně odletěl do Tel Avivu helikoptérou, aby varoval izraelského premiéra Goldu Meira před hrozícím útokem.
6. října 1973, Sýrie a Egypt napadly Izrael bez pomoci Jordánska. Bojování pokračovalo až do ledna 1974. Egypt získal Sinajský poloostrov, ale zbytek území anektovaných Izraelem během šestidenní války zůstal pod jeho kontrolou.
Mír s Izraelem
Navzdory podpisu mírové smlouvy mezi Egyptem a Izraelem v roce 1978 v táboře David pokračoval Jordán proti Západnímu břehu vůči Irsku a byl s ním formálně ve válce. Po americkém zprostředkování následovalo dlouhé období vyjednávání, až do roku 1994 byla podepsána izraelsko-jordánská mírová smlouva, podle níž Jordánsko souhlasilo se začleněním palestinských zemí do Izraele jako autonomie.
Husajin pokračoval ve své mediační misi v jednáních mezi Izraelci a Palestinci, což v roce 1997 vedlo k dohodě o dlouho očekávaném stažení izraelských jednotek z největších měst na západním břehu Jordánu.
Onemocnění a smrt krále Husajna
Koncem července 1998 bylo odhaleno, že Husajnovi byla diagnostikována rakovina. Šel na kliniku Mayo v USA, kde vedl intenzivní léčbu, která však nepřinesla požadované výsledky. Toto byla druhá bitva 62letého monarchy s rakovinou; v roce 1992 ztratil ledvinu kvůli této nemoci. Když neměla naděje, že by se nemoc mohla překonat, jmenoval Husajin Abdalláha za svého nástupce a v únoru 1999 se vrátil do Ammánu.
Po návratu do Jordánska ho přivítali členové rodiny, ministři, poslanci parlamentu, zahraniční delegace a davy jordánských občanů, kteří podle jordánských vládních úředníků shromáždili až 3 miliony lidí. Dva dny po návratu byl král Husajn ve stavu klinické smrti na umělé podpoře života odpojen od zařízení na podporu života.
Na trůn byl nahrazen králem jordánského Abdullaha II.
Král Jordán Husajna a jeho manželka
Monarcha byl čtyřikrát ženatý. Od první manželky Sharify měl dceru Aliyu. Manželství s jeho druhou manželkou, Angličankou Antoinetta Gardnerovou, přineslo Husajnovi čtyři děti: syny Abdullah (narozený 1962, současný král) a Fisal, jakož i dcery Aishu a Zane. Třetí manželka Aliya, která zemřela při letecké havárii v roce 1977, porodila Husajinovu dceru Haya a syna Aliho. A konečně se čtvrtá manželka Lisa stala matkou dalších čtyř dětí: synů Hamzových a Hášimových a dcer Imana a Raivy.
Současný panovník Jordánu
Co král Abdullah přinesl do země? Jordánsko je ústavní monarchie, ve které si král zachovává významnou moc. Jordánské hospodářství se od doby, kdy Abdullah vystoupil na trůn v roce 1999, výrazně rozrostlo kvůli zvýšeným zahraničním investicím, šíření partnerství veřejného a soukromého sektoru a vytvoření několika zón volného obchodu. V důsledku těchto reforem se hospodářský růst Jordánska ve srovnání s druhou polovinou 90. let zdvojnásobil a dosáhl 6% ročně.
Jaké další úspěchy může král Abdullah zaznamenat ve svém majetku? Pod ním Jordánsko uzavřelo dohodu o volném obchodu se Spojenými státy, která byla třetí takovou dohodou pro Spojené státy a první s arabskou zemí.
Světová hospodářská krize a následná tzv. „Arabská jaro“ vedla v Jordánsku k politické nestabilitě. V letech 2011–2012. v zemi se pravidelně objevovaly masové protesty nespokojené se zhoršující se ekonomickou situací. Klidná a zdrženlivá politika Abdullaha však přispěla k poklesu protestních nálad a stabilizovala situaci v zemi.
