Albánský prezident: Dlouhá cesta k demokracii

Jak nepříjemné pro Albánce, ale jejich domovina byla, jak to bylo, na okraji historie a geopolitiky. Samotnou „biografii“ tohoto stavu však lze jen stěží nazvat klidnou. Lákavé vášně nepřispívají k demokratickému systému, jehož charakteristickým znakem je instituce předsednictví. V Albánii se předsednictví objevilo až v poslední dekádě minulého století.

V zásadách otroctví

Shkiparez (samé jméno Albánie v albánském jazyce) po staletí neměl svou vlastní státnost. S výjimkou samozřejmě starověké Illyrii dobyvané Římem. Dále, pokud by existovaly nějaké státní formace, bylo obtížné je nazvat nezávislými. Síla Říma, pak byzantské říše, post-byzantských městských států, pak srbských a bulharských knížectví a království, poté podrobení Benátek a zdánlivě věčné jho Osmanské říše. Co je to za demokracii?

Základy demokracie

Rozpad Osmanské říše v důsledku porážky v první světové válce však umožnil doslova mírové osvobození země. Ve skutečnosti byl prvním vůdcem Albánie v roce 1912 Ismail Kemali, který vytvořil politickou a administrativní kariéru v Osmanské říši. Neměl titul prezidenta, ale ve skutečnosti byl předsedou vlády v přechodném období.

Král prezident

V důsledku prvních demokratických voleb se Ahmet Zogu stal prvním albánským prezidentem. Zástupce albánské elity, v jejímž žilách tekla modrá krev polo legendárního hrdiny Albánie Shkenderbey. Sám Shkenderbey neměl trůn, ale zřejmě jeho krev proměnila hlavu potomka, který se domníval, že monarchie v jeho osobě bude pro Albánii požehnáním. S pomocí ruských důstojníků Bílé gardy provedl první prezident vojenský převrat a stal se prvním a jediným králem Albánců. Nicméně aktivita Zog prvního je hodnocena pozitivně. Vnitřní politické hádky v zemi se snížily a byl vytvořen jasný rozvojový program, který byl prováděn. Albánská monarchie bohužel skončila italskou okupací.

Komunisté u moci

Během druhé světové války se Komunistická strana Albánie stala nejaktivnější a nejaktivnější politickou silou v zemi. Právě ona vytvořila partyzánské oddíly, které postupně získaly vojenskou strukturu. Po vyhnání Italů a Němců, kteří přišli zastávat postavení Němců, kteří válku opustili, se komunisté dostali k moci v zemi. Konflikt se Sovětským svazem přinutil komunistickou stranu, aby byla přejmenována na Labouristickou stranu, jejíž vůdce s titulem předsedy Národního shromáždění se stal hlavou státu. Byly jen tři. První dva jsou velmi respektovaní lidé. A druhý - Haji Lesha - šel od národního hrdiny k životu odsouzenému za zločiny proti lidskosti, když se stal jakýmsi sovětským Beriam (na fotografii pod Leshou mezi svými kamarády).

Třetí, Ramiz Aliya, byl také prvním prezidentem demokratické Albánie a sám o sobě byl pokusem komunistických socialistů zůstat u moci.

Při hledání harmonie

Obtížná hospodářská a sociální situace Albánie neumožňuje zemi najít ve všem rovnováhu. Po vážných nepokojích v zemi, které vedly ke změně politického vývoje, se prezidenti navzájem mění, hlavně střídají se v pořadí „demokrat - socialista“. Zajistit plný život v zemi není možné ani vpravo ani vlevo. Nyní u moci je představitel umírněné socialistické strany.

Prezidentský seznam

Křestní jméno	Roky života	Vládnout	Párty	Předprezidentská a postprezidentská kariéra
Ahmet Zogu	10.10.1895 - 04/09/1961	1925-1928	Non-partyzán s monarchickými názory	Komu: guvernér Mati, guvernér Shkodera, ministr vnitra Albánie, ministr války Albánie, albánský premiér. Poté: provedl vojenský převrat a uzurpoval moc s titulem krále Albánců.
Ramiz Aliya	18. 10. 1925 - 7. 10. 2011	1991-92	Socialistická strana	Před: třetí předseda Albánského národního shromáždění, první tajemník Ústředního výboru albánské strany práce.
Sali Berisha	15. 10. 1944	1992-97	Demokratická strana	Komu: vedoucí Demokratické strany. Po: předseda Rady ministrů Albánie
Recep Meidani	17.01.1944	1997-2002	Socialistická strana	Před: děkan Fakulty přírodních věd, University of Tirana, vedoucí ústřední volební komise, člen prezidentské rady, předseda albánské rady pro lidská práva, generální tajemník socialistické strany.
Alfred Moyciu	12.01.1929	2002-07	Demokratická strana	Před: náměstek ministra obrany Albánie, ministr obrany Albánie, poradce ministra obrany Albánie, předseda předválečného bloku albánsko-severoatlantického sdružení. Po: člen Evropské rady pro toleranci a vzájemný respekt
Bamir Marsh	24. 4. 1957	2007-12	Demokratická strana	Před: ministr zemědělství a potravin Albánie, člen albánského shromáždění, místopředseda Demokratické strany, čestný prezident fotbalového klubu Tirana.
Buyar Nishani	29.9.1966	2012-17	Demokratická strana	Komu: ministr vnitra Albánie, ministr spravedlnosti Albánie.
Ilir Meta	24. 3. 1969	od roku 2017	Socialistické hnutí za integraci	Před: předseda Rady ministrů Albánie, ministr zahraničních věcí Albánie, předseda albánského národního shromáždění, zakladatel a vůdce Socialistického hnutí za integraci.

Rezidence

Bydliště prezidenta Albánie se nachází v hlavním městě Tiraně.

Až do demokratického období vykonávali následující lidé funkci hlavy Albánie jako nezávislého státu.

Úřadující předseda vlády Albánie

Křestní jméno	Roky života	Vládnout	Párty	Kariéra (před a po)
Ismail Kemali	16.01.1844 - 01/24/1919	1912 - 14	Non-partyzán	Před: guvernér několika balkánských měst Osmanské říše, guvernér Bejrútu, předseda Osmanského národního shromáždění, iniciátor Deklarace nezávislosti Albánie.

Král Albánců

Křestní jméno	Roky života	Vládnout	Párty	Kariéra (před a po)
Zog I (Ahmet Zog)	10.10.1895 - 04/09/1961	1928 - 39	Non-partyzán	Komu: vidět prezidenty.

Předseda prezidia Albánského národního shromáždění (socialistické období)

Křestní jméno	Roky života	Vládnout	Párty	Kariéra (před a po)
Omer Nishani	5.02.1887 –26.05.1954	1946-53	Albánská labouristická strana	Komu: vedoucí protifašistické rady, ministr zahraničních věcí Albánie.
Haji Lesha	19.10.1913 - 01.01.1998	1953-82	Albánská labouristická strana	Před: velitelem albánské národní osvobozenecké armády, udělil titul Lidový hrdina, ministr vnitra Albánie. Poté: odsouzen na doživotí za trestné činy proti lidskosti, propuštěné ze zdravotních důvodů.
Ramiz Aliya	18. 10. 1925 - 7. 10. 2011	1982-1991	Albánská labouristická strana	Viz v prezidentech.