Shinzo Abe (narozený 21. září 1954, Tokio, Japonsko) je japonský politik, který dvakrát působil jako japonský premiér (2006–2007 a od roku 2012). Významný politik, který provedl politické i hospodářské reformy.
Shinzo Abe Životopis
Současný předseda vlády Japonska je členem významné politické rodiny. Jeho dědeček, Kishi Nobusuke, působil jako japonský premiér v letech 1957 až 1960 a jeho bratranec Sato Eisaku zastával stejnou funkci od roku 1964 do roku 1972. Po absolvování Seikey University v Tokiu (1977) se Abe přestěhoval do Spojených států, kde vystudoval politologii na University of Southern California v Los Angeles. V roce 1979 se vrátil do Japonska a připojil se ke společnosti Kōbe Steel, Ltd. Následně se stal aktivním členem Liberálně demokratické strany (LDP) a v roce 1982 začal pracovat jako tajemník svého otce Abe Shintara, který byl japonským ministrem zahraničních věcí.
Politická kariéra
V roce 1993 se Abe usadila v dolní komoře Sejmu (parlamentu) a poté zastávala řadu vládních funkcí. Za svůj tvrdý postoj k Severní Koreji získal velkou podporu, zejména poté, co bylo v roce 2002 zjištěno, že v 70. a 80. letech unesla 13 japonských občanů. Následná jednání vedl Abe, který byl tehdy zástupcem hlavního tajemníka kabinetu. V roce 2003 byl jmenován generálním tajemníkem LDP. Kvůli časovým omezením byl předseda vlády a vůdce LDP Koizumi Junichiro v roce 2006 nucen opustit svou funkci a Abe se mu podařilo v obou funkcích nahradit. Abe se stal prvním premiérem země narozeným po druhé světové válce a nejmladším politikem na tomto postu po válce.
Zahraniční politika
Pokud jde o zahraniční politiku, Shinzo Abe se s konzervativními názory snažil posílit vazby se Spojenými státy a usilovat o vytrvalejší zahraniční politiku. Abe podpořil sankce OSN proti Severní Koreji po jaderných zkouškách v zemi a uložil řadu jednostranných sankcí Severní Koreji, včetně zákazu všech návštěv severokorejských plavidel do japonských přístavů. Slíbil také revizi poválečné ústavy země, která na její ozbrojené síly uvalila přísná omezení.
Domácí politika Shinzo Abe
V oblasti vnitřních věcí předseda vlády slíbil posílení systémů důchodového a zdravotního pojištění. Jeho vláda se však brzy zapojila do řady veřejných a finančních skandálů. Navíc byla administrativa kritizována za pomalou reakci na prohlášení, že vláda po desetiletí zneužívala důchodové účty milionů občanů. V červenci 2007 ztratila strana LDP většinu v horní komoře koalice vedené Demokratickou stranou Japonska (DPJ) a v září Shinzo Abe oznámil, že rezignuje. Následoval ho Fukuda Yasuo.
Sídlem zůstal v dolní komoře Sejmu, ale několik let zůstal politicky klidný, zejména poté, co v roce 2009 převzala vládu koalice vedená DPJ. Když se však v září znovu stal vůdcem LDP, všechno se změnilo. Jednou z jeho prvních akcí bylo navštívit svatyni Yasukuni v Tokiu, památník padlým vojákům, kde byli také pohřbeni lidé usvědčeni z válečných zločinů během druhé světové války. To vyvolalo významné protesty ostatních zemí v asijsko-tichomořském regionu a další diskuse o jeho názorech na suverenitu tichomořských ostrovů, které byly předmětem sporu s Čínou a Japonskem, a také o jeho postavení ve prospěch revize pacifismu v japonské ústavě. LDP však 16. prosince 2012 vyhrálo ohromující volební vítězství. 26. prosince nová většina LDP v komoře, podporovaná členy strany Komeito, drtivě schválila Abeho jako předsedu vlády. Nahradil Nodu Yoshihiko z DPJ, který toho dne odstoupil z funkce.
Ekonomický program
Japonský premiér Shinzo Abe rychle zahájil ambiciózní ekonomický program, jehož cílem je stimulovat japonskou ekonomiku s dlouhou životností a pomoci urychlit oživení oblasti severovýchodního Honšú (Tohoku nebo Ou), zničené zemětřesením v roce 2011 a vlnou tsunami. Program, nazvaný „Abenomika“, zahrnoval opatření, jako je zvýšení inflace ke snížení jenu vůči americkému dolaru a dalším cizím měnám, jakož i zvýšení peněžní zásoby a vládních výdajů na velké projekty. Vláda Abe získala velkou politickou dynamiku ve volbách v červenci 2013 do horní komory Sejmu, když kandidáti z LDP a její spojenci z Komeita dostali dostatek křesel, aby jim v tomto domě zaručili většinu.
Zdá se, že ekonomický program společnosti Shinzo Abe fungoval v počáteční fázi, s výrazným růstem v roce 2013 a první polovině roku 2014 a následným poklesem nezaměstnanosti. Druhá fáze třífázového zvýšení vnitrostátní spotřební daně (zavedená v roce 2012 vládou pod vedením DPJ) v dubnu 2014 však přispěla k výraznému poklesu japonské ekonomiky po zbytek roku. Poklesem země upadla do recese a Abeho schvalovací hodnocení kleslo. Rozhodl se rozpustit dolní komoru a vyzval k naléhavým parlamentním volbám 14. prosince 2014. Abe a LDP vyhráli s velkou rezervou. Zároveň zaručil, že si ponechá kabinet předsedy vlády. Voliči však nebyli příliš nadšení a jejich počet byl nízký.
Ústavní reforma
Po velkém vítězství ve volbách LDP se vláda Shinzo Abe aktivně zapojila do revize japonské ústavy. V roce 2014 vláda schválila přehodnocení tzv. Mírové doložky ústavy, která stanovila půdu pro schválení zákonů v květnu 2015, která by Japonsku usnadnila použití vojenské síly, pokud by byla země napadena nebo ohrožena. Tyto účty byly následně předány do dolního domu v červenci a do horního domu v září.
