Někdy si sami nevšimneme, jak jsou v našich řečech slova z jiných jazyků hustě osídlena. Jednoduše jsou pohodlnější a šťavnatější ve zvuku. To není tak špatné, pokud znáte hodnotu takových půjček. Například zástupci východních národů se často odkazují na sebe pomocí slova „jan“. Je to jméno? Nebo možná synonymum pro slovo „přítel“? Kdo ví? Ale kdo to řekne? Proto stojí za to se ponořit do tématu a zjistit, odkud toto slovo pochází, co to znamená a zda je možné tímto způsobem odkazovat na někoho blízkého.
Mluvit
Zkuste napodobit rozhovor východních lidí. Pravděpodobně budete používat stereotypní výrazy, mezi nimiž bude blikat slovo „jan“. Toto je odvolání, které znamená „drahá“ nebo „drahá“. Má také deriváty, například jana nebo janic. Můžete odkazovat na muže i ženu.
V arménštině se takto hovoří o blízkém bez ohledu na pohlaví nebo věk. Mnoho lidí věří, že slovo právě vyšlo z arménského jazyka, ale jeho kořeny jsou mnohem hlubší. Ale v Arménii se toto slovo používá v jednom smyslu, ačkoli to může být předpona končící společným substantivem. V ruštině to lze také učinit (například „Andrey, drahá!“ - bude to „Andrey, dzhan“).
Původní verze
Význam slov „jan“ se může lišit v závislosti na jazyce dopravce a jeho umístění u adresáta řeči. Existuje názor, že slovo má turkické kořeny, a konkrétně - odkazuje na jazyky makarské rodiny Altaj.
Získal nejrozšířenější distribuci ve východní Evropě a Asii. To zahrnuje Chuvash, Uzbek, turečtinu, Ázerbájdžánštinu, Jakut a další jazyky. Například v turečtině je „jan“ derivátem slova „duše“. To znamená, že když je převeden, překládá se jako „moje duše“. V Ázerbájdžánu to může znamenat „život“.
Verze indoevropského původu
A co je „jan“ pro indoevropskou jazykovou skupinu? Je nejběžnější na světě. Vedoucí jazyk je zde považován za perštinu a je těžké okamžitě zjistit, co je „jan“. Slovník dává příliš mnoho významů. To je srdce, síla a život a duch. A perský zvuk „jan“ se podobá ruskému slovu „life“ a řeckému „genu“. Mimochodem, slovo „jan“ se v indické kultuře často vyskytuje. Hindové milují, aby to vložili do písní.
Znějící romantika
Můžete se ponořit do různých slovníků a lingvistických děl, ale všude zjistíte, že existuje mnoho odpovědí na otázku „jan“. Slovo zní stejně v mnoha jazycích indoevropské skupiny, například ve starověké řečtině a perštině. Vždy „jan“ je duše, teplo, intimita. To znamená, že je to člověk, drahá, jako jeho vlastní duše.
Proto je tak důležité vědět, co je „jan“. Používáte-li takový termín, pak pouze tehdy, když se odkazuje na osobu, která si to skutečně zaslouží. Dnes se mnoho dětí obrací k sobě a používá slova „bratr“, aniž by však takové pocity zažívaly. Pokud se obrátíte na osobu - „jan“, pak mu věříte svým vřelostí. Ocení to obyčejný kamarád?!
Pro dopravce
Nyní je jasné, co znamená slovo „jan“ v arménštině. Není divu, že takové odvolání se vyskytuje mezi představiteli jednoho národa a jedné sociální skupiny. Arménský jazyk se začal formovat před více než 4 500 lety. Je starší než mnoho civilizací a v kráse nezaostává za Francouzi. V Arménii mnoho lidí hovoří plynně rusky, takže pro turisty neexistují překážky, ale Arméni milují svůj jazyk a jsou hrdí, když „jejich“ slova přejdou do ruského slovníku.
Pro Arménce je nejposvátnější rodina, rodiče, děti. Může přísahat jménem svých rodičů a nikdy to neporuší. Zástupci této národnosti často používají láskyplné slovo „jan“. Překládají ji jako „roztomilý“ a používají ji v závislosti na situaci.
Když tedy hovoří o svém bratru, zní „ahper jan“ - „drahý bratře“. Ale „sirun jan“ je věta, která hladí dívčí sluch, protože to znamená „krása“. Slovo jan nelze vysmívat výsměšně nebo přísně. Toto je skutečná náklonnost vyjádřená ústně.
Mimochodem existuje jméno shodné se slovem „jan“. Toto je mužské jméno „Jean“. Má paralely s naším jménem "Ivan". Ve skutečnosti jsou kořeny jmen podobné, takže v nich můžete vidět logiku. Je zřejmé, že rodiče se ve jménu pokusili odrážet lásku k jejich dítěti, hladit ho již při narození.
