V každé zemi světa existují určitá jedinečná pravidla zdvořilosti a etikety komunikace. Výzva k muži v Německu se bude lišit od norem přijatých ve Francii, Rusku, Spojených státech amerických, Velké Británii nebo Japonsku. Před návštěvou země (a pro obecný rozvoj) je vhodné tyto nuance zdvořilosti studovat předem.
Telefonní etiketa
V Německu není obvyklé říkat „ahoj“, zejména pokud je hovor obchodní. V souladu s pravidly slušnosti by se volající měl představit co nejpodrobněji a teprve poté uvést účel svého hovoru. Osoba přijímající hovor namísto obvyklého pozdravu volá jeho jméno nahlas a jasně. Poté, co se představí, měl by být volán buď titulem + příjmením, nebo panem (Herr, Herr) + titul (pokud existuje) + příjmení.
Standardní evropské „ahoj“ na opačném konci drátu způsobí, že Němec bude zmaten, rozpačitý a bude mít pocit, že se něco pokazí. To vytvoří extrémně trapnou situaci.
Obecná pravidla pro manipulaci
Němci nejsou přijímáni, aby se navzájem oslovovali jménem, pokud nejsou dostatečně známí. Někdy, dokonce i v obchodních věcech, lidé své jméno neuvádějí, omezují se na příjmení.
Zdvořilost a zdvořilost jsou základem etikety komunikace v Německu. Například není zakázáno přidávat slovo „důl“ nebo „důl“, což znamená důl / důl, do Německa a ženám a mužům přidávat slova „frau“ nebo „ger“. Při formálnější komunikaci často přidávají „Liebe“, „Liber“, což znamená drahý / drahý, a pokud je odvolání slavnostní, jsou osloveni jménem nebo příjmením.
Dámy a pánové, v množném čísle, dámy a pánové, Damen und Herren (Damen und Herren), obracejí se na publikum - velmi často před odvoláním přidají „můj“ nebo „libe“.
Obyvatelé Německa jsou posedlí slovní etikou, je nepřijatelné, aby pojmenovali cizince jménem nebo „vy“, i když mírný věkový rozdíl nebo partner je o něco mladší. Němci svou řeč neustále doplňují zdvořilými tahy, díky čemuž jsou maximálně podrobní a přátelští. Zdvořilá adresa v Německu k muži nebo ženě je prvním krokem k příznivé komunikaci.
Apelujte na dívku
Je obvyklé označovat dospělé nebo vdané ženy za „frau“, po této výzvě můžete přidat její profesi nebo profesi jejího manžela, pak její příjmení.
Fraulein se obrací k mladým dívkám.
Samostatně, výraz „frau“ nebo „frayline“ je vysoce odrazován, je to vhodné pouze při komunikaci s personálem údržby (a to bude poněkud hrubé). Není-li jméno nebo profese mluvčího neznámé, můžete použít slovo „doktor“, protože má v němčině mnoho významů a je relativně neutrální.
Apelujte na muže v Německu
V Německu jsou muži označováni pouze jako „pán“ nebo herr (ger). Toto je standardní forma odvolání k muži.
Pro Němce roste profese nebo titul pevně na jméno. Název je psán na dveřích bytu (Němci nemají čísla bytu), v právech a průkazech totožnosti. Držitelé doktorského titulu nebo titul profesora jménem „magister“ již nebudou zcela v pořádku. V tomto případě je odvolání k muži v Německu titul + příjmení. Například profesor Miller. Pokud učí, mohou ho studenti nazvat „mistrským (profesorským) profesorem“.
Stejně jako v případě možnosti „ženy“ nemůže být odvolání k muži v Německu ponecháno bez příjmení nebo titulu / profese, takže jsou kontaktováni pouze servisní pracovníci. Je-li účastník rozhovoru neznámý, je vhodné slovo „doktor“, stejně jako v „ženské“ verzi.
Zdvořilé možnosti oslovení muže a ženy
Za zdvořilé se považuje „důl (e)“ před „ger“, „frau“ nebo „fraulein“.
Pro slavnostní konverzi se používá „moje (e) libe (p)“ + jméno (mein lieber).
Obzvláště zdvořilý design je Sehr geehrter Herr (zer geerthe ger) + jméno, které se překládá jako „drahý pane“.
Abychom zdůraznili respekt, často je sie umístěno před „frau“ nebo „ger“, což odpovídá ruskému „vy“. Sie, pane N - vy, pane N … - nejposlušnější adresa Německa k muži.
K slušnému oslovení osoby, která je mladší, se používá přídavné jméno „junge / junger“ (junge / yunger), což znamená „mladý“. Například „junger mann“ je mladý muž nebo „junge frau“ je dívka.
Profesionální odvolání
Při kontaktu v rámci profesionální podnikatelské sféry jsou „milí kolegové“ nebo jednoduše „kolegové / kolegové“ - (lež) kolleginnen und kollegen.
Pokud osoba slouží v církvi a duchovních, obrátí se na něj buď „bratr“ + jméno (bruder), nebo „sestra“ + jméno (schwester). Pokud je osoba, se kterou mluvíte, knězem, musíte se k němu obrátit vater (vater), což znamená „otec“ (což znamená „svatý otec“).
Zastaralé formy léčby
Při oslovování smíšeného publika můžete použít (meine) herrschaften (hlavní gershaften), což znamená „dámy a pánové“.
Gnädige Frau / Herr. Gnedikhe překládá jako laskavý.
Při používání zastaralých formulářů byste však měli být opatrní, protože se někdy používají ironicky, aby se tyto výrazy v některých kruzích nepochopily.
Neformální výzvy
Uvnitř rodiny jsou oslovováni jménem nebo stejným způsobem jako v Rusku: rodiče, máma, táta, bratr, sestra, teta, strýc atd. Existují laskavé výzvy a emocionálně nenatřené, například hrubé mumlání (hrubé mumlání), hrubé vater (hrubé vater), bruder (brooder), schwester (shvester).
Aby se laskavě nazval bratr nebo sestra, přidá se drobná přípona -chen (slepice), ukáže se „bratr“ nebo „bratr“, „sestra“ nebo „sestra“.
Milující možnosti:
- Mutti je máma.
- Vatti - tati.
- Oma / Omi - Granny.
- Opa / Opi - děda.
Starší příbuzní, s výjimkou rodičů, se obvykle nazývají jménem, například „drahá teta Anna“ - liebe tante Anna.
Chcete-li oslovit osobu v neformálním prostředí, použijte slovo mann (man) nebo mensh (mensh), které se překládá jako „chlap“ nebo „muž“, nebo venshenskind (menshenskind), je přeloženo stejným způsobem, ale je řečeno s nadšeným nebo ironickým významem.
Chcete-li ukázat ochranný postoj v neformálním prostředí, použijte slova druh (druh) nebo kleine (r) (kleine (p)), překládá se jako „dítě“, „dítě“ nebo „dítě“.
Mezi přáteli jsou odvolání freund (in) (freund (in)) - to se překládá jako „přítel, přítelkyně“. Takové ošetření je mezi ostatními nejvíce neutrální. Kamerad (in) je také často používán, slovo pocházelo z armády, znamená to samé, ale s lehkým ironickým nádechem. Slovo kumpel (in) je mezi mladými lidmi oblíbené. Do každodenní slovní zásoby se dostal ze slovníku hornických dělníků.
