Známé frazeologické jednotky jsou někdy velmi obtížně interpretovatelné, výraz „ležící jako šedý valach“ není výjimkou. Pro ty, kteří se nezajímají o komplikovanost starého ruského jazyka, je obtížné pochopit, jak může valach (to je kastrovaný hřebec) lhát, proč není šedý nebo hnědý, konkrétně šedý. V článku se pokusíme pochopit význam výrazu, kdo je valach a proč je šedý.
Verze hodnoty tohoto výrazu
Pokud jsou mladí lidé požádáni, aby vysvětlili tento frazeologismus, mnozí odpoví, že se jedná o nevysvětlitelný a stabilní výraz. Proč jsou lži spojeny s „šedým valachem“, a nikoli s černým havranem, šedým kozím nebo hnědým psem? Existuje několik verzí významu a původu tohoto výrazu:
- Tento výraz nemá absolutně nic společného s hřebcem (valach), ale je spojen se jménem Sievers Mehring, který žil v Petrohradu v 19. století a proslul svými lži a podvody. Ale tento výraz byl známý a rozšířený na venkově, docela daleko od Petrohradu. Kromě toho se nachází v 18. století ve sbírkách ruských přísloví a přísloví. Jinými slovy, tato věta již existovala v hovorové řeči, a to ještě před zjevením Mehringa.
Druhá verze původu fraziologie je spojena s prací na zemi. Při orbě byla brázda položena pluhem nebo pluhem, zatímco kůň musel hladce chodit. U mladých koní nebyly žádné problémy a šedé valachy (vykastrované šedé hřebce) se často zabloudily (kazily brázdu). Jazyk měl výraz „spěchající jako šedý valach“ a někteří filologové naznačují, že to byla původní forma. V průběhu času se však falešnou souhláskou výraz změnil a ztratil svůj původní význam a logiku.
V „Stručném atymologickém slovníku ruského jazyka“ je však „srovnání jako šedý valach“ počáteční verzí, tj. První verzí, a vysvětlují to tímto způsobem: zelený kůň byl považován za hloupého a díky jeho pomoci rolníci nikdy vydláždili první brázdu. Byli si jistí, že šedý (starý) kůň při pokládání ležel (špatně). Spisovatel Timofeev B.N. si však v této verzi všiml vnitřního rozporu, protože existuje výraz „starý kůň nezkazí brázdu“, což zjevně neodpovídá myšlence starého (šedého) valacha, který se od brázdy odchyluje.
Možnost „lhaní“ nebo „spěchání“ navrhl Dal V.I., ale ve velmi opatrné formě říká, že je „velmi pravděpodobné“, že „spěchání“ bylo nahrazeno „lháním“. Ale „křik“ znamená postupovat kupředu, nevěnovat pozornost překážkám a tento význam nemá vůbec nic společného s významem „lhaní“ - lhát nebo lhát.
Třetí verze, starý šedý hřebec, se blíží, stejně jako mladý kůň, takže se zdá, že lže, podvádí mladé klisny a lže jim o své moci. Timofeev B.N. je nejvíce nakloněn této verzi.
"Ležící jako šedý valach": frazeologie a její význam
Slovníky poskytují následující vysvětlení významu tohoto výrazu:
- ve frazeologickém slovníku ruského jazyka „leží jako šedý valach“ - znamená bezohledně, bezostyšně klamá kohokoli;
- V Synonymním slovníku jsou slova ekvivalentní tomuto výrazu: bezostyšně, nestydatě;
- ve sbírce obrazových slov a alegorie je věta vysvětlena jako vychloubání starých nebo starých lidí samých, jako by byli stále mladí a odvážní;
- ve velkém frazeologickém slovníku má tento výraz dva významy:
- „Lhát jako šedý valach“ - znamená bezohledně, nestydatě klamat. To znamená, že určitý člověk mluví nesmyslně, jasně a hloupě zkresluje skutečný stav věcí ve svém příběhu.
- „Šedá valach“ je „hloupá“ nebo „stará“.
Použití v literatuře
Již v 19. století používalo mnoho spisovatelů výraz „šedá valach“ jako termín extrémní hlouposti. V „generálním inspektorovi“ byl správce hloupý jako šedý valach. Tento výraz byl použit v jazyce a ve smyslu „jen blázen“, například v Saltykov-Shchedrin, „Nedokončené rozhovory“ obsahují kombinaci slov „šedá valach“ ve smyslu „banda starých lidí s hloupými myšlenkami“.
Použití výrazu v literatuře naznačuje, že je pevně zakořeněné v ruském jazyce a stalo se velmi běžnou metaforou. Úplně první fixace tohoto výrazu ve smyslu „hloupého“ byla ve skutečnosti v polovině 19. století v provincii Nižnij Novgorod N. A. Dobrolyubov, ale starší „hloupý jako kůň“ je nalezen spolu s „ležícím jako kůň“ ve sbírce A. Bogdanove. I. v polovině 18. století a ve sbírce Tatishchev V. N.
V průběhu času získala tato věta význam „hloupého“. Tento výraz začal být nazýván starým mužem, který lhal o svých schopnostech nebo úmyslně začal mluvit.
Existují také výrazy „tvrdohlavý jako šedý valach“, „líný jako šedý valach“, jehož přítomnost naznačuje, že šedý valach je starý, a proto se vyznačuje takovými slabostmi, jako je tvrdohlavost a lenost.
Kdo je valach?
Slovo „valach“ přišlo do ruského jazyka od mongolštiny nebo Kalmyka, což znamenalo „kůň“. Nejprve se setkal v ruských zdrojích v 15. století, obohatil terminologii našeho jazyka a doplnil řadu výroků, srovnání, přísloví, v mnoha z nich se valach objevuje v ironicky odmítavé formě, například: „Ráno je večer moudřejší, valach je vzdálenější“ atd. Později v příslovích se začala zdůrazňovat slabost starého koně: „Kobyla nebyla síla, ale že nesla vodu.“
Stojí za zmínku, že v 18. století byla hnědá synonymem pro šedou valach. Skutečnost, že takové valachování je staré, dokládá záznam v knize písařů, kde výraz „valach je hnědý a plešatý“.
Význam slovesa „lež“
Sloveso „lež“ mělo v minulosti význam „mluvit nesmyslně“, „příliš si povídat“, „nečinně mluvit“. A ještě dříve se obecně používalo jako „mluvit“. Například v „The Captain's Daughter“ od Pushkin A. S: „nelži všechno, co víte“ se používá ve smyslu „říkat“. Časem získalo sloveso jiné významy, všeobecně se věřilo, že „kůň“ byl hloupý, první brázda na něj nebyla položena, věřilo se, že se mýlila a lhala, tj. „Lhaní“ se používalo jako „dělat chyby kvůli hlouposti“.
