Funkce médií v politice jsou dnes rozsáhlé a mnohostranné, což nám umožňuje hovořit o médiích jako o dalším odvětví vlády. Být přímým distributorem, nosičem důležitých informací, mají značný vliv na masy. Díky tomu plní různé úkoly a získávají různé funkce.
Média především přijímají, zpracovávají a sdělují informace o nejdůležitějších událostech pro úřady a lidi. V tomto případě mluvíme o informacích, které obsahují mimo jiné hodnocení a komentáře a které mají společenský význam. Tyto mediální funkce se nazývají informační.
Velmi důležitá je metoda získávání (fragmentované nebo sekvenční) a kvalita informací. Na tom závisí kvalifikace dalších akcí politických agentů. V tomto případě hovoří o vzdělávacích úkolech, kterým čelí nositelé informací a distributoři. Funkce médií samozřejmě nezahrnují hlubokou a systematickou asimilaci znalostí. Existují pro to zvláštní instituce. Vzdělávací funkce médií je nicméně poměrně velká. Šířené informace ovlivňují utváření určitých názorů a pozic, rozšiřují možnosti posuzování a poznávání občanů.
Je třeba poznamenat, že vzdělávací a sociální funkce médií mají poměrně úzký vztah. Navíc se první z nich často mění v druhou. Pod politickou socializací se rozumí asimilace určitých norem, vzorců chování, hodnot. Díky této asimilaci dochází k adaptaci na sociální realitu. V souladu s obdrženými informacemi se obyvatelstvo začíná utvářet v názorech na činnost stran, parlamentu, vlády a dalších mocenských institucí, jakož i na kulturní a ekonomický život lidí.
Při vývoji společnosti mají velký význam takové mediální funkce jako kontrola a kritika. V některých zemích se média a distributoři informací vyznačují určitou neomezenou povahou svého zařízení. Kontrolní funkce médií v těchto státech jsou navíc velmi účinné, protože nedochází pouze k právním, ale i morálním hodnotám určitých událostí nebo osob. V těchto případech fungují zákony a veřejné mínění jako hodnotící kritéria.
V demokraciích probíhá přímá kontrola mediálních aktivit pouze v extrémních případech, například v mimořádných situacích (například během války). V jiných situacích jsou činnosti médií zcela nezávislé. Kromě toho se často díky vedení novinářských vyšetřování vytvářejí zvláštní parlamentní komise, přijímají se rozhodnutí, která mají velký význam pro život společnosti, a začíná trestní proces. Podle mnoha analytiků jsou kontrolní funkce médií zvláště nutné při oslabené opozici nebo nedokonalosti institucí státní kontroly.
Nejrozšířenější žurnalistická činnost v demokratických zemích. Média jsou dnes považována za nedílnou součást mechanismu demokratického fungování. Hromadné sdělovací prostředky poskytují zástupcům různých skupin příležitost veřejně vyjádřit svůj názor, hledat a shromáždit stejně smýšlející lidi, spojit je se společnou vírou a cíli a zastupovat jasně formulované zájmy ve veřejném mínění. Jinými slovy, média jsou v jistém smyslu kořeny, skrze které každá politická struktura dostává svou vitalitu. Při posuzování úlohy hromadných sdělovacích prostředků ve veřejném životě státu je třeba mít na paměti složitost a všestrannost této struktury, která má zase velký dopad na úkoly, které tento institut představuje.
