7. prosince 1944 se v americkém městě Chicago konala významná událost. Během zdlouhavých a napjatých jednání přijali zástupci padesáti dvou zemí Úmluvu o mezinárodním civilním letectví. Říká, že rozvoj silných mezinárodních vztahů v civilním letectví přispívá k budoucímu progresivnímu rozvoji přátelských vztahů, udržuje mír a mír mezi národy různých států. Svět na Zemi závisí na tom, jak silné a stabilní jsou tyto vazby. Z toho vyplývá, že hlavní prioritou účastníků této organizace by mělo být dodržování zásad letecké bezpečnosti a pravidel, na jejichž základě jsou civilní letadla provozována.
Význam této organizace je nepopiratelný. Ale co je o něm známo? Zpravidla ne tolik. V článku vám povíme více o tom, co je Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO, jaká je historie jejího vzniku, seznam účastníků a zásady činnosti.
Co je ICAO?
Zvažte zkratku - ICAO. Je vytvořen z anglické verze ICAO, což je zkratka pro Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, a je přeložen do ruštiny jako „Mezinárodní organizace pro civilní letectví“. V současné době je to jedna z největších agentur OSN, která odpovídá za vytvoření globálního regulačního rámce pro zajištění bezpečnosti mezinárodního civilního letectví.
Sídlo ICAO je v kanadském Montrealu. Na mapě níže vidíte její přesné umístění.
Úřední jazyky Organizace jsou: angličtina, ruština, francouzština, arabština, španělština a čínština. Všimněte si, že v současné době zastává funkci generálního tajemníka ICAO zástupce Číny.
Historie stvoření
Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) byla vytvořena po přijetí Úmluvy o civilním letectví. Od setkání zástupců budoucích států se konalo v Chicagu druhé (a možná i lépe známé) jméno je Chicago Convention. Datum je 7. prosince 1944. Postavení specializované agentury OSN, kterou ICAO obdržela v roce 1947 a dosud, si zachovává určitou svobodu, pokud jde o řízení a způsoby provádění hlavních úkolů.
Hlavním podnětem pro rozvoj letectví a následně vytvoření organizace, která řídí jeho civilní průmysl, byla druhá světová válka. V letech 1939 až 1945 došlo zejména k aktivnímu rozvoji dopravních cest, protože bylo nutné zajistit potřeby armády a lidí. Současně se dostaly do popředí militaristické úkoly, které bránily rozvoji mírových vztahů na Zemi.
Spojené státy jako první navrhly vytvoření účinného modelu rozvoje civilního letectví. Po předběžných jednáních se státy Unie bylo rozhodnuto svolat zástupce 52 států k přijetí jednotné úmluvy o mezinárodním civilním letectví. Setkání se konalo 7. prosince 1944 v Chicagu. Po dobu pěti týdnů delegáti diskutovali o mnoha otázkách, bylo vykonáno mnoho práce, jejímž výsledkem byla Konvent. Na základě všeobecné dohody delegátů vstoupilo v platnost až v dubnu 1947, kdy byla ratifikována 26. členským státem ICAO.
Členové organizace
Členství v ICAO zahrnuje 191 států, mezi nimiž je Ruská federace uvedena jako nástupce SSSR, který se k ICAO připojil v roce 1977. To zahrnuje téměř všechny členy OSN: 190 zemí (s výjimkou Dominiky a Lichtenštejnska) a Cookovy ostrovy.
Kromě přímých účastníků existují zvláštní průmyslové skupiny, jejichž účelem je vytvořit globální regulační rámec nezbytný pro efektivní provoz mezinárodního civilního letectví. Je důležité poznamenat, že pro dosažení konsensu ohledně poskytování mezinárodních standardů a doporučených postupů existuje samostatný orgán - Rada. Zabývá se také formulací přijatých norem ve formě příloh Úmluvy o mezinárodním civilním letectví. (O dalších funkcích Rady se budeme bavit o něco později).
Ústava ICAO
Úmluva o mezinárodním civilním letectví (Chicagská úmluva) obsahuje 96 článků a zahrnuje všechny změny provedené pro období od roku 1948 do roku 2006. Stanovuje povinnosti a výsady členů ICAO, označuje suverenitu států jejich vlastního vzdušného území. Zdůrazňuje se, že všechny mezinárodní lety musí být koordinovány se státem, na jehož území budou provozovány. Závěrečný článek definuje základní pojmy používané v civilním letectví. Například „mezinárodní vzdušný prostor“ je definován jako prostor nad otevřeným mořem a jiná území se zvláštním režimem (Antarktida, mezinárodní úžiny a kanály, souostrovní vody). Všechny podmínky lze najít samostatně na oficiálních webových stránkách ICAO. Jsou popsány v přístupném jazyce, takže budou srozumitelné i těm, kteří vůbec neví leteckou terminologii.
Kromě toho existuje 19 příloh úmluvy, které stanoví výše uvedené mezinárodní standardy a doporučené postupy.
Cíle a cíle ICAO
44. článek Chicagské úmluvy uvádí, že hlavní cíle a cíle Organizace vycházejí z jejího přání přispět k rozvoji mezinárodní spolupráce posílením leteckých spojení mezi členskými státy. To spočívá v následujících oblastech činnosti:
- Zajištění letecké bezpečnosti a zabezpečení mezinárodní letecké navigace.
- Podpora a vývoj lepších způsobů provozu letadel.
- Naplnění potřeb společnosti pro pravidelný, bezpečný a ekonomický letecký provoz.
- Přispívat k celkovému rozvoji mezinárodního civilního letectví ve všech oblastech.
Všechny uvedené cíle a cíle jsou stručně představeny ve strategickém akčním plánu Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO:
- Zlepšení letecké účinnosti.
- Bezpečnost a bezpečnost letectví obecně.
- Minimalizace škodlivých účinků civilního letectví na přírodu.
- Kontinuita rozvoje letectví.
- Posílení právní regulace ICAO.
Institucionální orgány ICAO (struktura)
V souladu s Chicagskou úmluvou má Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO jasnou strukturu. Článek 43 uvádí, že se skládá ze Shromáždění, Rady a dalších orgánů nezbytných pro jeho činnost.
Shromáždění
Shromáždění se skládá z 191 států, které jsou součástí ICAO. Jedná se o suverénní orgán, jehož zasedání se konají nejméně jednou za tři roky na žádost Rady. Během diskuse o konkrétní záležitosti má každý člen právo na jeden hlas. Rozhodnutí se přijímají přímo na základě většinového hlasování.
Na zasedáních Shromáždění se provádí revize současných činností Organizace, přijetí ročního rozpočtu, tvorba obecných pokynů pro určité období.
Tip
Rada zahrnuje 36 států, které jsou voleny jednou za tři roky. Určujícími požadavky jsou následující požadavky:
- Stát by měl hrát důležitou roli (nejlépe vedoucí) v oblasti letectví a provádění letecké dopravy;
- Stát by měl významně přispívat k rozvoji mezinárodního letectví a podílet se na údržbě letecké dopravy.
- Stát musí zajistit zastupování všech geografických regionů světa v Radě.
Hlavním účelem Rady je přijímat mezinárodní standardy a doporučené postupy. Norma je zvláštní technický požadavek, jehož provedení je nezbytné pro zajištění bezpečnosti a správnosti mezinárodního civilního provozu. Doporučená praxe je také technickým požadavkem, ale na rozdíl od normy není její implementace povinná. Normy i postupy jsou obsaženy v přílohách Úmluvy o mezinárodním civilním letectví.
Rada je vedena prezidentem zvoleným na tři roky. Mezi jeho povinnosti patří svolávání schůzí rady a vykonávání funkcí, které mu Rada na těchto schůzích svěřuje.
Letecká navigační komise
Komise pro leteckou navigaci se skládá z 19 členů, kteří jsou nezávislými odborníky jmenovanými Radou k přezkumu a provádění nezbytných změn příloh.
Sekretariát
Sekretariát pomáhá ICAO organizovat práci. Obzvláště důležitou roli hraje Výbor pro leteckou dopravu, Výbor pro společnou podporu podpory letové navigace a Výbor pro technickou spolupráci.
Krajské úřady
ICAO zahrnuje také sedm regionálních výborů, které jsou schváleny členskými státy a přijaty k provádění mezinárodních standardů a doporučených postupů ICAO:
- Pobočka Asie a Tichomoří (Bangkok).
- Výbor pro východní a jižní Afriku (Nairobi).
- Evropský a severoatlantický výbor (Paříž).
- Kancelář na Středním východě (Káhira).
- Severoamerický, středoamerický a karibský výbor (Mexiko).
- Jihoamerický výbor (Lima).
- Výbor pro západní a střední Afriku (Dakar).
