Největší organizace na světě, sdružující téměř všechny země světa, je již téměř sedmdesát let hlavní platformou pro dialog a platformou, se kterou můžete svému světu posílat své zprávy. Přes tvrdou kritiku účinnosti organizace ze strany členských zemí OSN zatím neexistuje komplexnější nástroj.
Pozadí
Druhá světová válka stále pokračovala, když se zástupci 26 zemí světa shromáždili a zavázali se jménem svých států pokračovat v boji proti zemím nacistické koalice. V závěrečném dokumentu tohoto summitu byla poprvé slyšena věta „OSN“, kterou vytvořil americký prezident Franklin Roosevelt.
Na podzim roku 1944 na konferenci ve Washingtonu v Dumbarton Oaks Mansion diskutovali zástupci ze Spojených států, Velké Británie, SSSR a Číny o možnosti vytvoření globální organizace. Hlavní obrysy byly dohodnuty, předem se dohodly na cílech, struktuře a funkcích jejich potomků.
V únoru 1945 představitelé vůdců koalice proti Hitlerovi na schůzce v Jaltě oznámili svůj pevný záměr zřídit univerzální mezinárodní organizaci, která bude udržovat mír a bezpečnost.
Nadace
Téměř bezprostředně po skončení války se delegáti z 50 zemí shromáždili na konferenci o vytvoření mezinárodní organizace, která by zahrnovala všechny země světa. Do tří měsíců vypracovali a dohodli se na chartě 111 článků, která byla podepsána 25. června.
Polsko je také považováno za jeden ze zakladatelů, ačkoli jeho zástupci se konference nezúčastnili. Země dosud neměla všeobecně uznávanou vládu, byly tam dvě - jedna v Londýně, druhá v Lublinu. Jako výsledek, 24. října 1945, charta byla podepsána pro-sovětská vláda. Seznam členských zemí OSN byl doplněn 51 státy.
O organizaci
OSN je jedinou globální koalicí, která se zabývá otázkami mezinárodní bezpečnosti a míru a rozvoje spolupráce v hospodářské, sociální, kulturní a humanitární oblasti. Všechny členské země OSN provádějí činnosti v různých oblastech: od otázek míru po problémy s nedostatkem pitné vody. OSN dosáhla významného úspěchu v humanitární oblasti - četné hospodářské a humanitární programy na pomoc méně rozvinutým zemím zachránily tisíce životů.
Cíle a cíle
Nejdůležitějším úkolem organizace je zajistit mezinárodní bezpečnost, dodržování lidských práv a udržování míru. OSN se podílela na řešení a ukončení mnoha ozbrojených konfliktů a mezinárodních krizí: karibská krize (1962), íránsko-irácká válka (1988), občanská válka v Afghánistánu (1979-2001) a mnoho dalších místních konfliktů. Celkově se organizace podílela na zastavení více než 61 šarvátek.
OSN pořádá fóra a konference o všech důležitých sociálně-ekonomických otázkách, na nichž se diskutuje a rozvíjí strategie řešení. Mnoho práce se věnuje překonání problémů industrializace v rozvojových zemích, zlepšení životního prostředí a pomoci uprchlíkům.
Struktura
V organizaci charta definuje šest hlavních orgánů, které zajišťují její fungování. Součástí systému je také patnáct institucí, například Světová zdravotnická organizace, několik programů a orgánů. Hlavním poradním a rozhodovacím orgánem, který zahrnuje všechny členské země OSN, je Valné shromáždění. Na svých zasedáních v sídle organizace v New Yorku se diskutuje o všech mezinárodních otázkách. Stálým politickým orgánem je Rada bezpečnosti, která by měla zajistit udržování míru. Všechny otázky koordinace činností v sociálních a ekonomických otázkách jsou přidělovány Hospodářské a sociální radě. Rada správců se zabývá jedenácti územími, která jsou ovládána jinými zeměmi. Mezinárodní soud řeší spory mezi státy. Sekretariát pod vedením generálního tajemníka zajišťuje práci všech ostatních orgánů.
Rada bezpečnosti
Hlavní světová mírová autorita se skládá z 15 členů, včetně pěti stálých členů. Stálí členové (Rusko, USA, Velká Británie, Francie a Čína) mohou vetovat jakékoli rozhodnutí navržené k hlasování. Nestálé členské státy Rady bezpečnosti OSN jsou voleny na období dvou let. Rada může rozhodnout o uložení sankcí, například proti Íránu, a dokonce povolit použití síly, jako tomu bylo během korejské války (1950-1953).
Kdo se může připojit k OSN?
Chcete-li se připojit k organizaci, musíte být mezinárodně uznávaným státem. Členem OSN se může stát každý mírumilovný stát, který uznává chartu organizace a je připraven plnit povinnosti vyplývající z členství. Další podmínkou pro přijetí je, že samotná organizace rozhodne, zda uchazeč může splnit povinnosti, které přebírá.
Přijetí nových členských zemí OSN se provádí na doporučení Rady bezpečnosti, které by Valné shromáždění mělo schválit vyhláškou. Při hlasování v Radě bezpečnosti potřebuje kandidátská země k hlasování devět z patnácti států. Po obdržení doporučení je věc postoupena Valnému shromáždění, kde by rozhodnutí o přijetí mělo získat dvě třetiny hlasů. Datum přijetí je dnem přijetí usnesení o začlenění do členských zemí OSN.
Existuje také status pozorovatele, který lze získat jak uznanými, tak částečně uznanými státy a státem podobnými entitami. Toto právo se obvykle používá před vstupem do řádných členů (jako je Japonsko a Švýcarsko) nebo pokud nemají zákonnou příležitost stát se členem (například Organizace pro osvobození Palestiny). Status pozorovatele lze získat na Valném shromáždění po obdržení většiny hlasů.
